Pevnost Alhambra skrývá za svými zády pohádkové palácové interiéry, připomínající islámskou minulost Španělska. Vypíná se vysoko nad starobylým městem a obzor za ní lemují vrcholky Sierry Nevady třpytící se sněhem.

Alhambra, kdysi sídlo maurských vládců Španělska, vévodí panoramatu moderní Granady stejně jako kdysi její stavitelé vládli své rozsáhlé říši. V této zářivě rudé citadele se skrývá bludiště důmyslně utvářených stinných nádvoří, podloubí, sluncem zalitých teras a filigrány zdobených lodžií.

Muslimští Maurové vtrhli začátkem 8 století n.l. do Španělska ze severní Afriky. V 9. století vybudovali na zbytcích dávného hradiště Alcázar pevnost. Od 12. do 14. století na maurské království stále útočily křesťanské armády. Když ve 13. století křesťané dobyli Cordóbu, tisíce Maurů uprchly do Granady, která se tehdy stala sídelním městem zbytku jejich království. Maurové hned vybudovali kolem Alcázaru obrannou zeď, postavili věže, hradby a nové vodovody, aby zlepšili špatné zásobování vodou. Přestavěné budově nakonec dali jméno "Rudá pevnost", arabsky Al-Kalá-al-Hamrá. Z tohoto názvu vzniklo moderní španělské pojmenování Alhambr

Alhambra se však neproslavila ani tak jako vojenská pevnost, ale spíše krásou a originalitou svých interiérů, které vznikly za králů Júsufa I. (1333 - 53) a Muhammada V. (1353 - 91). Zatímco zvnějšku působí pevnost poněkud stroze, ve vnitřních nádvořích a síních se projevila jedinečná invence jejích tvůrců a celá škála stylů - od elegantní střízlivosti až po neskrývanou pompéznost. Maurové pocházeli z pouště, a proto je velmi fascinovala voda. Při každé příležitosti ji s velkou nápaditostí začleňovali do svých staveb.Vytvářeli klidná jezírka, v jejichž hladině se zrcadlily nádherně vyvážené ochozy a oblouky. V žáru dne osvěžoval už pouhý pohled na fontány se zurčící vodou.

Stavitelé Alhambry uměli mistrovsky využívat prostor a světlo. Od mramorem obkládaných bazénů a chodníků odrážejících paprsky ostrého andaluského slunce, až po nádvoří paláce, lemovanná stinnými sloupořadími a majestátními terasami. Nejpůsobivějším architektonickým rysem Alhambry jsou stalaktitové ornamenty. Tato forma používaná výlučně v islámském stavitelství vytváří v kupolích, výklencích a obloucích dojem včelího plástu složeného z tisíců buněk, v němž působivě kontrastuje světlo a stín.

Tento dekorativní prvek jako by nasával světlo odrážené z okolních povrchů, aby pak - jako v "Síni dvou sester" - vybuchnul svou neuvěřitelnou třpytivou silou. Podobnou koncepci zvolili ti, kdo navrhovali strop sálu Abencerrajů, pojmenovaného podle granadské šlechtické rodiny, která zde byla v 15. století zavražděna. Do sálu s nádhernou stalaktitovou klenbou se vstupuje ze "Lvího nádvoří".

Každé nádvoří i zákoutí Alhambry se něčím odlišuje od ostatních, každé nás něčím dalším okouzlí. "MYRTOVÉ NÁDVOŘÍ" lemují dva douhé živé ploty z myrty. Podél nich přijdeme po lesklém mramorem obkládaném chodníku k jezírku. V jeho klidné hladině se zrcadlí tenké sloupy podloubí a v křišťálové vodě plují zlaté rybky. Pod věží Comares nad protější stranou je "Síň velvyslanců", největší místnost paláce, 18 metrů vysoká. Sem přicházeli zahraniční hodnostáři vzdávat hold králi, který seděl na trůně ve výklenku naproti vstupu do sálu. "LVÍ NÁDVOŘÍ" je pojmenováno podle dvanácti mramorových sošek lvů, na nichž spočívá ústřední kašna. Z jejich tlam proudí voda do kruhové nádrže. Přitéká do ní i čtyřmi koryty v kamenné dlažbě z nehlubokých vodních jímek v sousedních sálech. Celé nádvoří je lemováno podloubím se 124 sloupy. Na západní a východní straně nádvoří stojí dva pavilony, v jejichž stínu mohou návštěvníci pozorovat celou nádheru Lví kašny.

V roce 1492 se Alhambra vzdala křesťanům. Jako by chtěl španělský král Karel V. potvrdit křesťanskou vládu nad Španělskem, dal v roce 1526 Alhambru částečně přestavět v renesančním slohu a uvnitř hradeb pevnosti začal budovat palác v italském stylu. Ten však zůstal nedokončen, a tak v Granadě nic nesoupeří s elegancí maurské architektury. Alhambra je nejkrásnější památkou, jaká se po geniálních maurských stavitelích ve Španělsku dochovala.